...relaxujeme s rukama černýma od drátu, rozpíchanýma od jehly a voňavýma od kůže
úterý 29. května 2012
neděle 27. května 2012
čtvrtek 24. května 2012
Jemně zelená drátovaná kameninová mísa
Další z drátovaných kameninových mís... tato je jemně zelená, takovou barvu máme v nabídce poprvé, je velice hezká. Na všechnu naši drátovanou keramiku najdete můžete nakouknout na www.dratenictvi.cz.
Už se to klube...
Už to všechno klíčí, už se to klube a vykukuje a dokonce už sklízíme ředkvičky. Zahrádku jsme si udělali prvním rokem, tak mi dělá radost každý vyklubaný lísteček naší zeleniny. Největší radost mám ale z česneku, který odolává všem nástrahám a pěkně nám roste do síly :-)
hrášková plantáž
sálát, ředkvičky a špenát
cuketamelouny
a česnek!
sobota 19. května 2012
Pěstujeme hlívu ústřičnou
Rozhodli jsme se letos zasadit hlívu ústřičnou. Koupili jsme "sazenice" v podobě malých špalíčků. Můžete si vybrat sadit do dřevěného špalku, pařezu nebo pytle se slámou. My jsme sadili do špalku vrbového dřeva, které se hlívě líbí...
Špalek nesmí být ze stromu poraženého více než před půl rokem, aby bylo dřevo ještě dostatečně vlhké. Vhodné je sadit do špalku po 2-3 měsících po skácení stromu, aby už nebylo schopno se přirozeně ubránit dřevokazné houbě. Pak už jen do špalku vyvrtat díry a kladívkem zatlouct zakoupené špalíčky s hlívou.
Pro rozmnožení plodnic hlívy ve dřevě je zapotřebí vlhko a teplo, světlo není podmínkou. Proto je dobré vložit špalky do pytle s malým množstvím vody a uzavřít, aby byla v pytly dostatečná vlhkost až 90%, kterou plodnice hlívy potřebují.
Pytle teď stojí na půdě chalupy, kde je i dostatečně teplo. Necháme je tam 4 měsíce, za tu dobu by se měla houba ve dřevě rozrůst. Na podzim je vytáhneme ven a jakmile klesne teplota pod cca 10°C, hlíva se probudí a začně vyrůstat ze dřeva. Snad tomu tak bude a na podzim se ukáže...
neděle 13. května 2012
pátek 11. května 2012
středa 9. května 2012
Návrat tradiční lázeňské metody... kneippování
Při naší květnové expedici do Novohradských hor jsme navštívili krásné Terčino údoli, kde se v 18.století provozovaly Tereziiny lázničky. V Terčiném údolí jsme si vyzkoušeli původní lázeňskou metodu doktora Kneippa, která spočívá v chůzi na boso a volnosti chodidel.
V současném světě jsme si zvykli na chůzi v botách, ponožkách či punčocháčích. Nedostatek volnosti chodidel má za následek oslabování svalstva. Obuté nohy nemohou reagovat na různé povrchy cest, což vede k tomu, že stabilní svalstvo nohou zakrní. Chození na boso dělá radost a je výborným zážitkem...!
Jak na to... Zout boty a ponožky, projít všechny kneippovací chodníčky s různými povrchy... kamínky malé, velké, oblé, ostré, šišky, stromová kůra, špalky, dřevěná štěpka a hlavně dráhu v potoku s oblázky, ve kterém máchání noh v květnu je jemně řečeno "osvěžující".
Chodidla jsou po absolvování kůry skvěle uvolněná a lehká. Tak se toho nebojte a boty dolů! :-)
Účinky chůze na boso jsou posílení imunitního systému, posílení orgánů v podbřišku, pomoc při bolestech hlavy, posílení svalstva nohou, žilní prokrvení lýtkového svalstva, pomoc při pocení nohou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)